Nedávno jsem dočetl životopis Leonardo da Vinci, který sepsal Walter Isaacson (mimo jiné autor životopisu Steva Jobse), a kniha mě naprosto nadchla. Ač Leonardo žil na přelomu 15-16 století, tak se dochovalo spoustu jeho poznámek a náčrtků, že o tomto úžasném architektovi, vynálezci a malíři víme téměř naprosto vše.

Byl to samouk, který se silou vůle dopracoval ke genialita, díky které předčil svou dobu. A i v dnešní době se od něj můžeme mnohému naučit. Proto jsem se rozhodl sepsat ze závěrečné kapitoly pár bodů, které mohou být přínosné právě pro stratégy.

1. Buďte zvědaví, neúnavně zvědaví.

Nejdůležitější a nejinspirativnější vlastností, kterou měl Leonardo da Vinci, byla jeho zvídavost. Chtěl vědět, proč lidé zívají, jak chodí ve Flandrech po ledě, jak udělat kvadraturu kruhu, jak se zavírají aortální chlopně, jak oko zpracovává světlo a co to znamená pro perspektivu obrazu. Sám si dával úkoly, aby toho zjistil víc o všem kolem něho.

Každý stratég musí sám sebe nutit k neúnavné a nahodilé zvědavosti a zájmu o vše okolo něj. Kdo ví, kam vás to dovede a co při tom objevíte.

2. Chtějte vědět proto, abyste věděli.

Ne všechny vědomosti musejí být užitečné. Někdy bychom měli chtít vědět pro pouhé potěšení z vědění. Leonardo nepotřeboval vědět, jak fungují srdeční chlopně, aby namaloval Monu Lisu. Tím, že se nechal vést čirou zvědavostí, prozkoumal víc obzorů a vypozoroval víc souvislostí než kdokoliv jiný v jeho době. Čím více toho budete vědět vy, tím zkušenější stratég se stáváte.

3. Pozorujte.

Leonardovou největší předností byla mimořádná schopnost pozorovat. Toto nadání posilovalo jeho zvědavost a naopak. Nebyl to nějaký kouzelný dar, ale výsledek jeho vlastního snažení. Pozorováním můžete odhalit skryté insighty, které byste mohli přehlédnout.

4. Začněte od podrobností.

V deníku se Leonardo podělil o fintu, jak si máme něco pozorně prohlížet: Dělejte to postupně, začněte se všemi podrobnostmi. Stránku v knize, poznamenal, také neobsáhneme jedním pohledem; musíme číst slovo po slovu. Když například tvoříte persony, tak se také nejdříve zaměřujete na jeden detail, a dokud ho nemáte hotový, nepřecházíte k další části.

5. Respektujte fakta.

Leonardo svými pokusy předznamenal věk vědeckého pozorování a kritického myšlení. Když dostal nějaký nápad, vymyslel pokus, kterým by jej otestoval. A když praxe odhalila chyby v teorii, zavrhl ji a hledal novou. Tento postup začal být běžný až o sto let později v éře Galilea a Bacona. V dnešní době ovšem už tak často používaný není. Chceme-li být víc jako Leonardo, nesmíme se bát změnit názor tváří v tvář novým informacím, které získáme ať už z výzkumu, nebo  například z A/B testování.

6. Lelkujte.

Při malování Poslední večeře se někdy Leonardo díval na rozpracovaný obraz třeba hodinu, než se ho jedinkrát zlehka dotkl štětcem, a potom odešel. Vévodu Ludovika přesvědčoval, že tvůrčí proces si žádá čas, aby myšlenky uzrály a intuice získala konkrétnější obrysy. „Muži ušlechtilého nadání někdy dosáhnout nejvíc, když pracují nejméně,“ vysvětloval, „neboť jejich mysl je zaměstnána myšlenkami a dokonalostí představ, jimž následně vtisknou podobu.“ Většina z nás nepotřebuje k lelkování pobízet, děláme to sami od sebe. Ale lelkovat jako Leonardo není jen tak: musíte nejprve nashromáždit všechna dostupná fakta a nápady a teprve pak je nechat kvasit.

7. Přemýšlejte vizuálně.

Leonardo nebyl obdařen schopností vymýšlet matematické rovnice či abstrakce. Musel si je představit a nakreslit; tuto techniku použil při studiu proporcí, při formulaci perspektivních zákonů, při výpočtech odrazu světla od dutých zrcadel a samozřejmě při transformacích jednoho geometrického tvaru v jiný se shodnou plochou či objemem. Když se naučíme nějaký vzoreček nebo pravidlo – dokonce i tak jednoduché jako postupy při násobení nebo míchání barev –, přestaneme si až příliš často představovat, jak vlastně funguje. Ve výsledku tak přestáváme chápat související krásu přírodních zákonů. Proto mají stratégové rádi grafy.

8. Spolupracujte.

Géniové jsou často považováni za samotáře, kteří utíkají do svých podkrovních pracoven, kde do nich udeří tvůrčí blesk. Jako na mnoha mýtech je i na tom o géniích něco pravdy. Ale obvykle to není všechno. Na nejrůznějších Madonách a studiích draperií z Verrocchiovy dílny a stejně tak na verzích Madony ve skalách, Madoně s vřetenem a dalších obrazech z Leonardovy dílny pracovalo tolik malířů, že lze dnes jen stěží říct, který tah je čí. Vitruviánský muž vznikl poté, co o něm dlouze diskutoval s přáteli a vzájemně si vyměňovali jeho kresby. Nejlepší anatomické studie vytvořil Leonardo v době, kdy spolupracoval s Marcantoniem della Torre. A nejvíc zábavy si užil, když ve spolupráci s dalšími lidmi chystal divadelních představení a večerní zábavné programy na sforzovském dvoře. Génius musí být vynikající jednotlivec. Musí mít jedinečnou vizi. Ale její uskutečnění mnohdy závisí na spolupráci s druhými. Inovace je týmový sport. Tvořivost je kolektivní úsilí.

9. Dělejte si poznámky, na papír.

I po pěti stech letech můžeme nahlédnout do Leonardových deníků, žasnout a inspirovat se. Leonardo se ke svým poznámkám vracel neustále. Třeba se ocitnete před zadáním klienta, na který se vám perfektně hodí insight, který jste kdysi vypozorovali a zapsali si ho. Nebo jste na konferenci viděli skvělou případovou studii, ze které se určitě pár poznámek bude v budoucnu hodit.

Ostatně já sám jsem si udělal spoustu poznámek z této knihy, u které nevím, zda se mi budou někdy v budoucnu hodit, ale člověk nikdy neví, že?